Dějiny olšanské školy

Feudální stát se o zřizování škol nestaral. Teprve od 13. století katolická církev zakládá školy při farních kostelích. Ještě po třicetileté válce (1618-48) bylo na vesnicích jen málo škol, vrchnosti stačili nevzdělaní nevolníci.

Až v roce 1750 císařovna Marie Terezie provedla novou úpravu školství a zavedla povinnou školní docházku pro děti ve věku od 6 do 12 let – učilo se jen čtení, psaní, počítání a náboženství. Docházka do školy však nebyla dodržována.

Ještě v roce 1677 není v Olšanech existence školy doložena. Olomoucká děkanská matrika uvádí k roku 1681, že rektor olšanské školy nemá žádný pevný plat. Dá se tedy předpokládat, že v Olšanech již nějaká škola byla. V roce 1794 dala vrchnost upravit 1. patro panského domu č. 3 na školu (dnešní tzv. stará škola). Až do roku 1808 byla v naší obci jednotřídní škola. Od roku 1808 vznikla v Olšanech dvojtřídka, teprve v roce 1873 byla rozšířena na trojtřídku.

V roce 1876 vykoupila obec za 3500 zlatých panskou sýpku hraběte Saint Genoise a dala ji přestavět na školu (dnešní hlavní budova Základní školy). Nová škola byla slavnostně otevřena 8. září 1877, stavba přišla obec na 13000 zlatých. Počet žáků se v těchto letech pohyboval kolem 180 (ve třech třídách!!), ale je třeba upozornit, že docházelo k nedbalé školní docházce (za to bylo ještě ve škol. roce 1897/98 potrestáno 13 rodičů pokutou nebo vězením 18-24 hodin). I tak byla práce školy v tomto období hodnocena velmi příznivě.

Vzhledem k tomu, že se počet žáků neustále zvyšoval, byla škola ve škol. roce 1892/93 rozšířena na čtyřtřídní a v roce 1907 na pětitřídní (v roce 1911 bylo přistaveno 2. patro budovy).

Neblaze zasáhla školu 1. světová válka. Učitelé byli povoláni na vojnu, náhrada za ně nebyla, takže docházelo ke slučování tříd a směnnému vyučování. Děti trpěly všeobecným nedostatkem, zvláště poslední válečnou zimu nebylo čím topit. V té době v pěti třídách učili pouze tři učitelé.

Vznik samostatné Československé republiky situaci zlepšoval jen pozvolně. Zpočátku trvala všeobecná nouze, ve škole byla vysoká absence v důsledku epidemických onemocnění. Celkový stav školy se postupně lepšil až do vypuknutí hluboké hospodářské krize ve 30. letech 20. století.

Krušná léta znamenala léta nacistické okupace (1939-45). Výuka byla zaměřena na germanizaci (poněmčení) obyvatelstva, především v zeměpise a dějepise (žáci se učili jen o protektorátu a velkoněmecké říši, byly vyřazovány „nevhodné“ knihy a pomůcky). Povinně se učila němčina.

Poslední rok války byl zvláště těžký. Od 19. prosince 1944 byla část školy obsazena německým vojskem. Začátkem května 1945 se škola stala obvazištěm. Školní budova (nová) byla v posledních dnech války těžce poškozena náletem. Není proto divu, že vyučování bylo po skončení bojů obnoveno až 1. června 1945 po nezbytných opravách.

Obnova činnosti školy následujících poválečných letech byla velmi náročnou prací, provázenou celou řadou organizačních a společenských změn (únor 1948). Přesto škola vykazovala ve vzdělávací činností stále dobré výsledky a rozvíjela i mimoškolní práci s dětmi. Postupně docházelo i ke zlepšení materiálně technického vybavení školy. Počátkem 60. let byla ke škole např. přistavěna dnešní tělocvična. V letech 1967-69 byla provedena generální oprava nové budovy (parkety, kotelna na pevné palivo, ústřední topení apod.). Stará škola čekala na generální opravu až do poloviny 70. let 20.století.

Nákladná přestavba nové i staré školy proběhla v letech 2002-2003 několikamilionovým nákladem.

V roce 2010 se budova školy dočkala zateplení a nové fasády, vybudovala se nová kotelna s kotlem na plyn. V tělocvičně došlo k zapuštění topných těles do zdí, čímž se zvětšila užitná plocha tělocvičny a zejména bezpečnost při hodinách tělesné výchovy a sportovních kroužků.

V roce 2012 jsme za velkého přispění zřizovatele provedli kompletní rekonstrukci školního hřiště.

V roce 2013 jsme získali další budovu v těsné blízkosti hlavní budovy školy. V jejích prostorách se nyní nachází 3. a 4. třída MŠ.

Za dobu své činnosti dala olšanská škola základy vzdělání desítkám vynikajících budoucích odborníků – dělníků, řemeslníků, inženýrů, právníků, učitelů. Z řad pedagogických pracovníků, kteří kdy na naší škole působili, někteří vynikli i jako vědečtí pracovníci či vysokoškolští učitele (např. Jiljí Špičák, Milan Chrástka).


Design downloaded from Zeroweb.org: Free website templates, layouts, and tools.