Osvětim
01.06.2012
K Osvětimi jsme přijeli, unaveni z cesty, kolem jedné hodiny. Prohlídka v hlavním táboře trvala 3,5 hodiny. K vidění toho byla spousta, počínaje obuví těch, kteří byli uvězněni, plno zavazadel, ostříhaných vlasů a jedovatou látku cyklon B, která byla použita nacisty k usmrcování odsouzených vězňů. Nejvíce nás zaujalo prostředí, ve kterém museli strávit i několik měsíců, hlavně pomálu vybavené umývárny, ve kterých nebylo vůbec žádné soukromí, kde měli jen několik málo desítek sekund na to, aby se umyli. Plynovou komoru, popravčí zeď, u které zahynuly desítky tisíc lidí a pece sloužící na spalování zabitých. Po prohlídce hlavního tábora, Osvětimi, jsme se přesunuli do tří kilometrů vzdálené, a co se týče rozlohy, podstatně větší Březinky. Tato část výletu byla podstatně emotivnější, než ta předchozí. Zde byl k vidění památník obětem holocaustu a Brána smrti, která se stala symbolem násilí, a kterou proudily do tábora tisíce lidí denně. Návštěva těchto dvou areálů nám umožnila nahlédnout do kruté minulosti lidstva a připomněla nám, jak je lidský život pomíjivý.
Tato exkurze pro nás mnoho znamenala, nejen že byla emotivní, ale zároveň byla i naše poslední na základní škole.
Adámek Zeiner, Nikolka Niederlová a Monička Klíčová, žáčci 9. ročníčku